Tréma, introverze nebo sociální fobie?

Obavy z kontaktu s lidmi zná v určitých situacích snad každý z nás. Každý je však prožívá v jiné míře a jinak se s nimi vypořádává. Nepříjemné pocity při jednání s lidmi nebo při vystupování na veřejnosti mají různou sílu a různě nás omezují v životě. Část z toho může být neměnným rysem naší povahy, ale někdy se od neškodné trémy můžeme „vypracovat“ až ke stavům, které člověka přímo ochromují a izolují jej od společnosti.
strach z démonů 
TRÉMA = AKUTNÍ STRES
Kdo by neznal trému před důležitou životní událostí nebo zkouškou. Jde o jakýsi náš vnitřní konflikt, kdy chceme dosáhnout co nejlepšího výkonu a zároveň se obáváme selhání. Proto ji velmi dobře znají všichni studenti.Tréma nám může pomoci vyburcovat se k maximu svých schopností, i když při ní zažíváme nepříjemné tělesné pocity. Jde v podstatě o stres, v malé míře i prospěšný, který lze omezit trénovaností.
 
INTROVERZE = RYS OSOBNOSTI
Uzavřený a do vlastního nitra zahleděný člověk je typem osobnosti, která se nemění. Takového člověka větší množství kontaktů vyčerpává nebo jej to prostě nebaví, protože si rád žije ve svém vlastním světě. Introventi nemusí být samotáři a společnost lidí je těší, ale jen v omezené míře, neboť energii si doplňují ze svých vlastních myšlenek a prožitků. Mohou však mít větší sklon se lidí bát.
 muž v okně
SOCIÁLNÍ FOBIE = CHOROBNÁ ÚZKOSTNÁ PORUCHA
Sociální fobie nás na rozdíl od trémy úplně ovládá, a to psychicky i fyzicky. Potíže se vystupňují až k panice, přesahují tak běžnou normu a narušují naše zdraví. Chorobný strach a úzkost nás nutí vyhýbat se situacím, kdy jsme sledováni a pozorováni jinými lidmi. Nejde tedy jen o vystupování na veřejnosti, ale o jakýkoliv běžný kontakt s lidmi včetně konzumace jídla a pití na veřejnosti. Jde již o duševní chorobu, kterou by se měl zabývat odborník. Jako všechny fobie ji lze léčit postupným vystavováním tomu, co strach způsobuje.