Nikdy jsem nebyl zrovna svatouškem. Ale nikdy jsem nebyl ani žádným donchuánem. Prostě jsem vždy byl takový docela obyčejný chlap. A tak nemohu tvrdit, že bych za svůj poměrně dlouhý život obšťastnil celé dlouhé zástupy žen a vždy jsem mohl, když byla příležitost, ale na druhou stranu se nebudu tajit ani tím, že jsem si určitě užil své. A tak vím, o čem mluvím, pokud přijde řeč na sex.

A co jsem na takovém sexu coby muž pochopil? V první řadě smysl rčení o tom, že je lepší se v mládí umilovat k smrti než v domově důchodců vzpomínat na pracovní úspěchy. Protože dnes už vím, že co se za mladých let v otázkách sexu neuskuteční, to už se v pozdějším věku nedožene. A tak by si měli mladí muži v rámci možností užívat erotických potěšení dosyta. Dříve než bude pozdě.

A co jsem ještě pochopil? Že se současně není třeba bát toho, že nám jednoho dne už sex nepůjde, že ho přestaneme třeba vlivem věku zvládat. Protože je skutečností, že to v pokročilém věku není jako za našich mladých let, ale současně vím i to, že ani pak ještě nemusí být všechno ztracené. Když není náš sex v pokročilejším věku takový, jaký by měl být, neznamená to ještě beznaděj. Protože my lidé máme i celou řadu přípravků, jimiž můžeme dosahovat lepších erekcí, které jsou nám k sexu potřeba. Máme tu Viagru, máme tu Cialis a další podobné přípravky, díky kterým můžeme zmužnět i tehdy, když už nám to není dopřáno automaticky.

Takže bych tu měl pár rad, které bych chtěl předat svým následovníkům. A tou nejdůležitější je, aby si v oblasti erotických zážitků vybrali zlatou střední cestu. Není se totiž třeba umilovat v mládí k smrti jenom proto, že se obáváme pozdějšího poklesu potence, a také se to nemusí později vzdávat, protože lze naši sexuální výkonnost podpořit.

Zamlada jsem prostě vedl spokojený život sám od sebe. a dnes díky Cialisu. A obojí skutečně stojí nám mužům za to.